Ready or not? #4

22. october 2016 at 18:14 | Dominique |  Random psaní
Je podzim. Venku prší. Já sedím u okna s propiskou a deníkem položeným na okně, v rukou svírající teplý hrnek čaje. Přemýšlím, jak všechny svoje myšlenky popsat, jak to všechno vyjádřit, jak tě nakreslit. Nic z toho se mi nedaří. Stále si v hlavě jen přehrávám vzpomínky a naše poslední zprávy. Po dlouhé době ses mi ozval. Chyběla jsem ti snad? Našel sis snad na mě čas? Potřebuješ ode mě něco? Asi tak, jak jsem hádala. Chceš zpět tu svou hadrovou panenku, která udělala vše, co ti na očích viděla, která se pro tebe vzdala všeho, co měla. A já se sama sebe ptám, jestli jsem stále taková. Nemohla jsem to přiznat, nemohl jsi mě vidět na kolenou. Hrdě jsem o sobě tvrdila, že už nejsem ta malá naivní holka, jako předtím. Ale s rukou na srdci musím přiznat, že to není pravda. Jsem stále ta malá ustrašená holka, která tě chce zpět za jakoukoliv cenu, která udělá všechno, aby si tě udržela. Jenže než na to přijdeš, musím s tím něco udělat, musím. Nechci být jako pes, co přiběhne pokaždé, když na něj hvízdneš. Za celou dobu, co ses neozval jsem nepotřebovala tvoji přítomnost, zvykla jsem si, že už tu pro mě nejsi, když tě potřebuji a, že jsou jiní lidé, kteří tu za mnou stáli a byli tu pro mě. Jenže ty ses vrátil a já nevím, jestli tě miluji nebo nesnáším za to, že jsi zase se mnou. Znova sedím a kontroluji mobil, kdy se ozveš, jak jsi slíbil, znova čekám, že se ukážeš. Právě tenhle moment mi dochází, že nic nezmizelo. Že jsem tě celou dobu stále postrádala a milovala tak, jako na začátku. Stále před spaním vidím tvoje hnědé oči, tvůj úsměv, tvů výraz, když jsi mě uviděl po dlouhé době, tvoje reakce a vyjadřování na věci. Vím přesně, co bys řekl za jaké situace. Tak dobře tě znám. Vrátil ses za mnou s přáním. Chtěl bys zopakovat minulost. Ale já ji nechci opakovat. Nikdy toho nebudu litovat, ale nechci už trpět znova. Taky o tebe ale nechci znovu přijít, protože tě miluju. Chci opravdu opakovat minulost, z které jsem se měla poučit nebo tě už opravdu nechat jít a poučit se? Měla bych tě nechat jít. Nás oba a naši minulost. Ale jsem na to vůbec připravená?
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 stupidlostgirl stupidlostgirl | 27. october 2016 at 20:28 | React

Občas to tak bývá. Já to tak třeba mám, kontroluji mobil pokaždé a když už vzdávám naději toho, že se ozve. Uslyším mobil a na něm jeho jméno, vždycky to za ten úsměv přes slzy stojí.
A citát je dost pravdivý. :)

2 Niki ^^ Niki ^^ | Web | 28. october 2016 at 18:46 | React

Muži mají svoje zvláštní myšlení které třeba já asi nikdy nepochopím. Citát je pravdivý a v dnešní době o to víc. :)

3 Káčč Káčč | Web | 29. october 2016 at 22:35 | React

Moc se mi líbí Tvůj článek. Tuhle úzkost jsem také prožívala. Ale s tím každochvilním koukáním na mobil jsem ještě nepřestala, haha :D :)

4 Lany Lany | Web | 31. october 2016 at 19:37 | React

"Stále si v hlavě jen přehrávám vzpomínky a naše poslední zprávy."
Táto veta mi totálne hovorí z duše. :-) Tvoj článok je taký krásny. Všetky tie pocity .. viem si to presne predstaviť.

5 Baryn Baryn | Web | 1. november 2016 at 17:35 | React

Nikdy jsem si tím neprošla, vztah jsem v životě měla jen jediný a ten mi zatím šťastně trvá ... nazvala bych to zázrakem :D Jenomže ty píšeš tak procítěně a zajímavě, že si to dokážu téměř živě představit.

6 Lucy Lucy | Web | 2. november 2016 at 19:05 | React

Super článek. Také jsem to tak měla. Přiznám se, že ani teď, po dvou letech,  bych svého ex přítele neodmítla, kdyby za mnou přišel s omluvou. Vím, že to nehrozí, ale on byl zatím to nejlepší, co jsem v životě kdy měla...

7 Monica. Monica. | Web | 7. november 2016 at 19:36 | React

Minulost by se neměla opakovat, a hlavně to se ani nedá. Nikdy už nebude nic takový, jako bylo. Může to být lepší, horší, ale žádná věc, myšlenka, vzpomínka, ani člověk už nikdy nebudou takový, jaký tehdy byli. Člověk někdy musí nechat lidi jít, a častokrát je to tak, že když se mu to povede, on zase přijde. A to jsou momenty, na který se připravit nedá. Asi každej má v životě člověka, kterýho by vzal zpátky i po všem hnusech, co se staly. Takže neboj, nejsi v tom sama. Každopádně mě tenhle článek naprosto dostal, a asi ti jdu napsat na mail, protože to prostě nemůžu nechat jenom tak.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement